Cordoba

Dnešní Córdoba zaujímá jen zlomek původní rozlohy, kterou měla v době svého největšího rozkvětu, za córdobského kalifátu na přelomu 10. a 11. století. Svůj první velký rozmach zaznamenala již počátkem našeho letopočtu, když se za císaře Augusta stala hlavním městem římské provincie Bética. Připomínkou této římské epochy zůstává kamenný most přes řeku Guadalquivir. Jméno dali řece Arabové a v překladu znamená prostě Velká řeka. Již v 10. století žil v tomto městě téměř jeden milion obyvatel. Ve městě bylo na 471 mešit, přičemž některé prameny hovoří až o 3000 mešit. Obyvatelé Córdoby již tenkrát chodili po vydlážděných chodnících a v noci měly ulice veřejné osvětlení, věc tehdy v Evropě nevídaná. Nacházelo se zde také spoustu lázní, nemocnic a škol. V městě s proslulými úzkými uličkami, v nichž se údajně procházel i Don Quichot, se dnes nachází světový unikát. Uprostřed mešity je postavená křesťanská katedrála, pyšnící se svými tisíci sloupy. Za zmínku také stojí místní židovská čtvrť, která je největší ve Španělsku.