Monako

Monacké knížectví leží na jihu Evropy u Středozemního moře. Jeho území je hornaté, skalnaté, podnebí je středomořské, stejně jako rostlinstvo. Stát má celní a měnovou unii s Francií. Velká část příjmů Monaka pochází z cestovního ruchu, známá jsou např. zdejší kasina nebo poštovní známky.

Oficiální název:

Monacké knížetství

Hlavní město:

Monaco

Časové pásmo:

(zimní čas) :0 (+1 hod. = letní čas)

Jazyky:

francouzština

Náboženství:

řím. katolíci (88 %)

Zdraví:

Zdravotní péče je na velmi dobré úrovni. S ohledem na výši cen se doporučuje sjednat před cestou pojištění úhrady nákladů zdravotní péče v zahraničí.

Důležité kontakty:

volací kód tam: 00377

„              „ zpět : 00420

hasiči : 18 nebo 93 30 19 45
policie : 17 nebo 93 15 30 15
evropské číslo pohotovosti (z mobilního telefonu) : 112 

Elektřina:

220 V, 50 Hz + adaptér

Podnebí:

středomořské

Měna:

1 francouzský frank = 100 centimů

Cestovní doklady:

Pro cestování po Monaku potřebuje občan ČR platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Od 1.1.2006 nabyla účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (č. 559/2004 Sb.), podle které lze jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji pokud nemají oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu).

Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Ministerstvo vnitra ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkazu. Při cestě autem stačí český řidičský průkaz, avšak při zapůjčení automobilu na místě je požadován mezinárodní řidičský průkaz. Je nutná i tzv. zelená karta.

Celní a devizové předpisy:

vzhledem k tomu, že do Monaka je možno přicestovat pouze z francouzského území, je nutno dodržovat francouzské devizové a celní předpisy.

Vízum a vstupní formality:

Bezvízový pobyt na dobu tří měsíců pro cesty za nevýdělečným účelem, není přihlašovací povinnost.

Historie:

V 5. století př. n. l. založena foinická obchodní stanice, kterou  Římané nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus. V 6.století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Roku 1162 obdrželi janovští kupci v Monaku právo skladu. Koncem 13.století vládl Monaku poprvé rod Grimaldi, od 15.století převážně pod francouzskou ochranou. V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresedohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V roce 18487 přišlo Monako o 95% svého území, když dvě monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel iii.Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením města Montwe Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií. Od roku 1949  do roku 2005 vládl kníže Rainier III., který liberalizoval ústavu a posílil práva Národní rady. Po jeho smrti vládne jeho syn Albert II. V letech 1963 - 1993 byla nejsilnější stranou Národní a demokratická unie (UND), od 1993 má absolutní většinu Campora. Monako je členem OSN.