Litva 
Nabízíme 13 ubytovacích kapacit za cenu 7 990 Kč - 29 990 Kč.
Litevská republika leží ve východní Evropě u Baltského moře. Povrch země je převážně nížinatý, zvlněný jen pahorkatinou ledovcového původu. Vyskytuje se zde řada jezer. Podnebí je přímořské, na východě více kontinentální. Jedná se o průměrně vyspělý stát s velmi nízkou negramotností a hustou dopravní sítí. Rostlinný kryt tvoří louky a lesy.
Oficiální název:
Litevská republika
Hlavní město:
Vilnius
Časové pásmo:
proti ČR +1 hodina
Jazyky:
litevština
Náboženství:
římskokatolické 87 %, ruské ortodoxní 10 %
Zdraví:
Před cestou je nutno si v české zdravotní pojišťovně obstarat Evropský průkaz zdravotního pojištění, na základě kterého bude občanům ČR poskytnuta neodkladná zdravotní péče. V případě Litvy je třeba počítat s doplatky téměř při všech druzích ošetření, platí se všechny léky. Doporučujeme konzultovat pojišťovnu v ČR.
Důležité kontakty:
Policie 02
První pomoc 03
Požárníci 01
Společná telefonní linka 112 (nefunguje ještě po celé Litvě)
Informace o tel. číslech 118
Elektřina:
220 V
Podnebí:
mírné kontinentální podnebí, černomořské pobřeží a povodí Marice tvoří přechod k podnebí středomořskému .
| Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
| Maximální denní teploty | -3 | -2 | 2 | 10 | 185 | 21 | 22 | 20 | 16 | 10 | 3 | 1 |
| Minimální denní teploty | -8 | -7 | -4 | 1 | 7 | 10 | 12 | 11 | 8 | 3 | -1 | -5 |
| Průměrný počet dešť.dnů | 4 | 4 | 4 | 4 | 5 | 6 | 8 | 7 | 6 | 6 | 5 | 5 |
Měna:
litas (LTL) = 100 centasů (centai)
Cestovní doklady:
Od 1.5.2004 platí pro občany EU (tedy i ČR) nové podmínky pro vstup na území Litevské republiky. Pro překročení hranic je potřebný platný cestovní doklad nebo doklad potvrzující totožnost a občanství.
Od 1.1.2006 nabývá účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území ČR k cestě do států EU jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji, vydávané od roku 2000, pokud nemají oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu). Dle vyjádření MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.
Litevské orgány v poslední době požadují, aby v případě spolucestujících dětí zapsaných do pasu rodičů byl tento cestovní doklad vybaven i fotografií tohoto dítěte. Protože to není možné, důrazně se doporučuje, aby i děti cestovaly s platným cestovním dokladem.
Při cestě motorovým vozidlem je vyžadován řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o povinném pojištění. Při cestě služebním vozem doporučujeme mít notářsky ověřené potvrzení od příslušné firmy (přeložené do litevského jazyka), že souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě. Obdobné potvrzení se doporučuje mít i v případě, že vozidlo patří jinému majiteli, než který s ním cestuje.
Vízum a vstupní formality:
Občané ČR nepotřebují k cestě do Litvy víza. K pobytu do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje.
Celní a devizové předpisy:
Osoby přijíždějící do Litvy z jiného členského státu EU mají právo jednorázově dovézt bez cla věci zakoupené během cesty pod podmínkou, že jsou určeny k osobnímu užitku a jsou v omezeném množství, například maximálně:
800 ks cigaret;
200 ks doutníků;
1 kg tabáku;
10 litrů destilátů;
20 litrů vermutu;
90 litrů vína (v tom maximálně 60 litrů perlivého);
110 litrů piva.
Omezení týkající se dovozu a vývozu peněz z Litvy bylo pro občany EU zrušeno.
Historie:
Prvním významným státním útvarem na území dnešní Litvy bylo ve 13. století velkoknížectví, které se do konce 14. století postupně sjednocovalo se sousedním Polskem. Dlouhý proces sjednocování vyvrcholil v letech 1385 a 1569, až se Litva stala provincií Polska.
Koncem 18. století se však Litva dostala do rukou Ruska, ze kterých se vymanila až roku 1918, po bolševické revoluci. V meziválečných letech byla Litva obrazně řečeno v jednom kole, neboť postupně získávala a ztrácela území ve prospěch Polska. Na začátku druhé světové války však Litva měla přibližně takovou podobu, jakou má dnes. První válečná léta přinesla zemi porobu, protože Litva byla anektována Sovětským svazem a jako Litevská SSR se stala součástí SSSR. V letech 1941 až 1944 ji okupovali litevské území němečtí vojáci. Po skončení druhé světové války se Litevcům nepodařilo prosadit samostatnost a zůstali tak součástí Sovětského svazu. První významnější projevy odporu pro nadvládě sovětské velmoci začaly v osmdesátých letech 20. století a vyvrcholily v roce 1990, kdy Litva vyhlásila nezávislost. Rusové Litvu uznali až o rok později, když se předtím ještě snažili vojenskou silou proces osamostatnění zastavit.
