Írán

Íránská islámská republika se nachází v jihozápadní Asii mezi Kaspickým mořem a Perským zálivem. Většinu povrchu zabírají vysoká pohoří a náhorní plošiny, ve středu a na východě s pouštěmi. Podnebí je tu subtropické kontinentální, na jižním pobřeží tropické. Rostlinstvo převažuje pouštní a stepní. Jedná se o relativně bohatý stát s významnou těžbou ropy, ale s konzervativní islámskou vládou. Velmi dlouhou tradici má íránská hudba, která využívá 24 čtvrttónů v oktávě a šestinotóny.

Oficiální název:

Íránská islámská republika

Hlavní město:

Teherän

Časové pásmo:

(zimní čas) :+2.5 hod

Jazyky:

perština

Náboženství:

muslimové (šíitští 93 %, sunnitští 6 %)

Zdraví:

Doporučené je očkování proti hepatitidě A a B, popřípadě tyfu, v jižních oblastech se vyskytuje malárie. Epidemie prasečí chřipky byla hlášena i z Íránu, bylo evidováno 476 případu a 7 úmrtí. 

Lékařská péče v Íránu je dostupná a zpravidla na dobré úrovni. Orientační ceny lékařských zákroků:

malé ošetření a zubařský zákrok: od 1 000 000 IRR

střední operace po zranění: od 14 000 000 IRR

komplikovaná operace: od 30 mil. IRR

Důležité kontakty:

volací kód tam: 0098

„ zpět: 00420

policie: 110

záchranka: 115

haaiči : 125

 Elektřina:

jako u nás

Podnebí:

Podnebí je tu subtropické kontinentální, na jižním pobřeží tropické.

Měna:  

1 íránský riál = 100 dinárů

Cestovní doklady:

Čeští turisté jedoucí do Íránu musí mít cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců ode dne vstupu do země a platné íránské vízum. Při cestě vlastním automobilem musí mít řidič mezinárodní řidičský průkaz a potvrzení o vlastnictví vozidla.

 Vízum a formality:

Ke vstupu na území Íránu potřebují občané ČR vízum. Víza vydává Zastupitelský úřad Íránu v Praze na základě předložení platného pasu a vyplněných dotazníků ve 4 vyhotoveních, včetně fotografií (u žen není v současnosti již vyžadováno mít vlasy zahalené šátkem). Pro služební pobyt za účelem jednání vydá ZÚ Íránu v Praze vízum na základě pozvání partnerské íránské organizace. O vízum za účelem obchodní cesty je nutno a k žádosti přiložit toto pozvání. Platnost vstupních víz lze v odůvodněných případech prodloužit na úřadu cizinecké policie ve všech velkých íránských městech. Při překročení doby pobytu se za každý den, o který bylo vízum překročeno, se platí pokuta ve výši cca 30 EUR za den.

Celní a devizové předpisy:

Při vstupu do země jsou celní prohlídky běžnou záležitostí. Informace o těchto prohlídkách se v jednotlivých případech značně odlišují. Někdy je prohlídka formální, jindy mohou být prohlídky důkladné s cílem najít zakázané zboží. Celníci se také mohou ptát na přesnou trasu cesty po Íránu.

Povinná směna valut není předepsána.

Předpisy pro dovoz zvířat jsou stejné jako v Evropě: při vstupu do země musí být předložena předepsaná očkovací osvědčení. Pro dovoz většího množství zvířat existují zvláštní předpisy. Pokud by k tomuto případu došlo, je potřeba předem kontaktovat ZÚ Teherán, aby bylo možno ověřit platnost stávajících předpisů na příslušném ministerstvu.

Historie:

První stát tu vznikl už ve 3. tisíciletí př. Kr. (Elam), ale až v polovině 2. tisíciletí př. Kr. se tu usadily íránské kmeny. Jeden z nich - Pársové (Peršané) - tu v letech 550-531 př. Kr. vytvořil veleříši od Indie po Evropu, kterou dobyl až Alexandr Veliký. Nástupci Alexandra odtud byli záhy vytlačeni Parthskou říší , která stejně jako novoperská říše Sásánovců byla rovnocenným protivníkem Římské říše. V polovině 7. století dobyli Írán (Persii) Arabové a připojili ke své říši (chalífátu). Ovšem už v 9. století se na části území na severu ustavily domácí dynastie (Sámánovci, Zijárovci aj.). V 11. století území ovládli turečtí Seldžukové, v polovině 13. století Mongolové, ve druhé polovině 14. století byla země pod vládou Timura (Tamerlána). V letech 1499/1502-1736 zemi ovládla dynastie Safíjovců, která připojila Ázerbájdžán, Arménii, na čas i Irák a Afghánistán. V roce 1736 ovládl Persii Nádir Šáh, ale od poloviny 18. století se prosazovala dynastie Zandovců, která vládla do roku 1796. Jejich nástupci byli v letech 1796-1925 Kádžárovci. Díky rusko-britskému soupeření si země zachovala faktickou nezávislost. V roce 1925 pak nastoupila na trůn dynastie Pahlaví, která roku 1935 přejmenovala Persii na Írán (Země Árjů - podle jména nejstarších indoevropských kmenů). Za 2. světové války zachovával Írán neutralitu, ale vzhledem k proněmeckým postojům byl po dohodě Spojenců v roce 1941 obsazen sovětskými (sever) a britskými vojsky. Poté byla podepsána trojstranná dohoda o spojenectví (1942). V roce 1943 došlo v Teheráně k první vrcholné schůzce protihitlerovské koalice a Írán vyhlásil válku Německu. Snaha o zapojení Íránu do sovětské sféry vlivu byla neúspěšná (1946-47 vyhlášení Mahábádské republiky). Nicméně odpor proti dynastii sílil a nezastavila ho ani pozemková reforma (tzv. bílá revoluce od 1962). Od počátku 70. let byl šáh nucen vládnout pomocí teroru a po lidových bouřích roku 1979 opustil zemi. Poté byla vyhlášena islámská republika, v jejímž čele stál imám Chomejní (neoficiální hlava státu). Chaosu v zemi se pokusil využít sousední Irák a roku 1980 obsadil část íránského území, což vedlo ke krvavé osmileté válce. Současně Írán podporoval boj mudžahedínů v Afghánistánu a také všechny protiizraelské akce. Poslední léta jsou typická skrytým konfliktem mezi konzervativními duchovními a umírněnými politiky v čele s prezidentem Chatámím; normalizaci vztahů se západem nepomáhá ani ostře protiíránský postoj USA, jež zemi (spolu s Irákem a Severní Koreou) zařadily po 11. září 2001 do tzv. "osy zla".