Lužické hory

Lužické hory jsou ztělesněním poklidné, ale velmi členité krajiny. Jejich vrcholy jsou sopečného původu a často velmi strmé, ale vyrůstají z povlovných hřebenů. V opuštěných údolích tečou čisté potoky k malebným vesničkám se zachovalou lidovou architekturou, na vrcholech hor se tyčí rozhledny a skalní vyhlídky. V Lužických horách je spousta veřejnosti přístupných hradů, zámků a v podhůří najdete města s historickými centry. Celé krajině vévodí hora Ještěd s velmi citlivě postavenou věží - pod ní se na východě rozprostírá Liberec a na západě moře lesů. Je to zaslíbený kraj pro tuláky, turisty, běžkaře, cykloturisty a houbaře.

Lužické hory nebyly nikdy v popředí přílišného zájmu. Proto jsou relativně málo zasaženy negativním vlivem průmyslové výroby a i osídlení je tu řídké. Proto je tato turistická oblast zdravá, z přírodovědného hlediska cenná a hlavně půvabná pro oko. Lužické hory pokrývají huňaté lesy, z nichž vyčnívají dominantní hory z vulkanických hornin, jako je např. Luž, Hvozd, Jedlová nebo Klíč.

V mnoha menších vesnicích se dochovaly krásné příklady místní lidové architektury lužického typu, jako jsou roubené nebo hrázděné stavby s podstávkou, z nichž některé mají ještě břidlicové střechy nebo břidlicové obložení stěn. V pozdějších dobách se ke stejnému účelu používal eternit, často v nápaditých barevných obrazcích.