Bosna a Hercegovina 
Nabízíme 18 ubytovacích kapacit za cenu 1 092 Kč - 26 880 Kč.
Destinace:
-
Neum
(8)
Bosna a Hercegovina se nachází ve vnitrozemí na západě Balkánského poloostrova. Území země je převážně hornaté, někde s vápencovými krasovými masivy, jeskyněmi a ponornými říčkami. Na jihu patří ke státu i krátký pruh pobřeží Středozemního moře. Na severu je podnebí drsnější horské, na jihu teplejší středomořské. Hospodářství se stále vzpamatovává z občanské války
Oficiální název:
Republika Bosna a Hercegovina
Hlavní město:
Sarajevo
Časové pásmo:
zimní čas) :0 (+1 hod. = letní čas)
Jazyky:
bosenština, chorvatština, srbština
Náboženství:
muslimové (45 %), pravoslavní (35%), řím. katolíci (15 %)
Zdraví:
Stav zdravotnictví v BaH nevyhovuje evropským standardům, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje Smlouva mezi ČSSR a SFRJ o spolupráci v oblasti zdravotnictví z 5. 10. 1963, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti.
Důležité kontakty:
volací kód tam: 00387
„ „ zpět: 00420
policie: 122
hasiči: 123
záchranná služba: 124
Elektřina:
220 V, 50 Hz + adaptér
Podnebí:
Na severu je podnebí drsnější horské, na jihu teplejší středomořské.
| Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
| Maximální denní teploty | 2 | 5 | 11 | 14 | 20 | 22 | 25 | 25 | 22 | 16 | 7 | 2 |
| Minimální denní teploty | -5 | -3 | 0 | 3 | 8 | 11 | 12 | 12 | 9 | 5 | 0 | -3 |
| Průměrný počet dešť.dnů | 13 | 14 | 14 | 14 | 13 | 13 | 10 | 10 | 10 | 11 | 13 | 14 |
Měna:
1 dinár B.a H. = 100 para
Cestovní doklady:
platný cestovní doklad nebo platný občanský průkaz
pro cestující vlastním vozidlem zelená karta pro motorová vozidla vydaná v ČR s vytištěným kódem země (BIH).
Vízum a formality:
Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový, a to bez ohledu na účel pobytu. Pokud je ovšem účelem pobytu výdělečná činnost, je nutno zažádat po příjezdu na místně příslušném oddělení Cizinecké policie BaH o povolení k pobytu a o pracovní povolení.
Pokud pobyt přesahuje 24 hodin, platí pro všechny cizince přihlašovací povinnost (nejpozději do 24 hodin) na cizinecké policii BaH, jejíž pobočky jsou ve všech větších městech. V praxi se plnění této povinnosti obvykle nevyžaduje. Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za něj dle zákona zodpovídá ubytovatel.
Celní a devizové předpisy:
Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR: limity na alkohol, cigarety atd. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Upozorňujeme však na nejednotnost v zákonných normativech, určujících podmínky pro dovoz i vývoz komerčního zboží v jednotlivých částech BaH (např. dovozní přirážky, lhůty k proclení).
K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem, který jim může být voperován již v ČR nebo i u libovolného veterináře v BaH. V Sarajevu působí několik veterinářů, jejichž služby jsou na české úrovni.
Historie:
Bosna a Hercegovina jako celek patří k nejunikátnějším a kulturně nejpestřejším oblastem Evropy. Vyskytují se zde vlivy křesťanské kultury, západní – katolické a východní – pravoslavné, islámské – orientální a židovské – maurské. Jejich vzájemná symbióza a dlouhé období relativního klidu způsobilo vrcholný rozvoj místní architektury, sochařství, písemnictví a hudby.
Na několika místech jsou pozůstatky Ilyrských hradišť. Patrné jsou i stavby z doby Římské říše jako např. most a lázně v Ilidži v Sarajevu. S příchodem Slovanů došlo na několik staletí ke kulturnímu úpadku, který je později nahrazen opětovným rozmachem v období středověku. K charakteristickým znakům té doby patří stećci, jedinečné náhrobní kameny rozeseté po celé zemi. V menší míře se dochovaly náboženské a obranné stavby. Několik málo výjimek se nachází např. v Jajci nebo v Bihaći.
Největší proslulosti a slávy si však získalo období osmanské nadvlády. Několik staletí obchodní prosperity do značné míry ovlivnil rozkvět místní kultury, značně poznamenané turecko-muslimským vlivem. Byla založena města jako Sarajevo, Mostar, Tuzla aj. Rozvíjela se architektura. Byl postaven most ve Višegradu, v Mostaru, v Žepě. Stavěly se nové obchodní cesty a s tím i síť hanů, hamamů, mešit. Ve městech se zřizovaly školy (mekteby a medresy) a knihovny.
S oslabováním turecké moci na Balkáně docházelo i ke kulturnímu úpadku na území Bosny a Hercegoviny, který byl vystřídán opětovným růstem v období okupace Rakousko-Uherskem. Většina velkých měst získala evropštější nádech a s tím i nový impuls k blahobytu. Vystavěna byla např. v sarajevská radnice, Katedrála, Saborna crkva, Zemské muzeum, Národní divadlo aj.
První polovina 20. století působila na dění v Bosna a Hercegovině spíše negativně. Dvě světové války, velké ztráty na životech místního obyvatelstva a násilné přerozdělování bosenského území cizími státy. Druhá polovina přinesla mnohem optimističtější události, jakým bylo např. pořádání zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984.
Po skončení války v roce 1995 byla zahájena obnova hlavních kulturních a historických objektů a s tím spojená rehabilitace země, která má za cíl opětovně přilákat turisty do Bosny a Hercegoviny.
