Bahrajn

Bahrajn se nachází na 33 ostrovech v Perském zálivu. Podnebí je zde suché tropické, spadne jen mezi 50 - 100 mm srážek ročně. Stát je hospodářsky vyspělý, je významným střediskem finančních služeb.

Oficiální název:

Bahrajnský stát

Hlavní město:

Al Manämah

Časové pásmo:

(zimní čas) :+2 hod

Jazyky:

arabština

Náboženství:

muslimové (šíitští 57 %, sunnitští 25 %), křesťané 9 %)

Zdraví:

Místní zdravotní péče je na vysoké úrovni. Namnoze je zaměstnáván zahraniční personál, nemocnice jsou vybaveny soudobou technikou. Péče o cizince je v zásadě péčí placenou a je nutno si náklady refundovat u své zdravotní pojišťovny. Obecně neexistují žádné dohody o spolupráci zdravotních pojišťoven. Pro krátkodobý pobyt na Bahrajnu je vhodné uzavřít zdravotní pojištění pro zahraničí. Riziko infekčních onemocnění je nízké.

Důležité kontakty:

volací kód tam: 00973

„ „ zpět : 00420

hasiči, policie,ambulance : 999

 Elektřina:

230 V, 50 Hz + adaptér

Podnebí:

Podnebí je zde suché tropické, spadne jen mezi 50 - 100 mm srážek ročně .Od pozdního podzimu do jara je podnebí na Bahrajnu mírné s občasnými přeháňkami a vichřicemi. V létě panují dusná vedra bez srážek, ale s velmi vysokou vlhkostí vzduchu.

 Měna:

1 bahrajnský dinár = 100 filsů

Cestovní doklady:

 Základní podmínkou pro vstup na bahrajnské území je cestovní pas platný minimálně 6 měsíců ode dne vstupu s platným vízem.

Vízum a formality:

 Víza vystavují ZÚ Bahrajnu nebo (v případě českých občanů pouze rezidentům z oblasti GCC) pasové kontroly na bahrajnských hraničních přechodech (letiště Bahrain International Airport nebo dálniční přechod na King Fahad Causeway). Existuje mnoho druhů vstupních víz. Podrobnosti o bahrajnských vízech jsou uváděny na internetových adresách www.bahrainembass.org/visareg.html.

Celní a devizové předpisy:

Omezení pro dovoz a vývoz valut není. Bezcelně je povolen dovoz 400 ks cigaret nebo 50 ks doutníků nebo 225 g tabáku a dvou lahví alkoholu.

Historie:

V r.1485 navštívil Bahrajn portugalský cestovatel Duarte Barbosa a pravděpodobně od něj pochází povědomí Portugalců o výnosných nalezištích kvalitních a velkých perel. Touha zmocnit se těchto nalezišť nakonec vedla r.  1521 k invazi Portugalců na Bahrajn a okolní území. Portugalci zde vládli do r. 1602, kdy byli vyhnáni povstáním obyvatel. Poté požádal Bahrajn Peršany o ochranu a ti rádi vyhověli.

 Krom krátké doby v letech 1799-1811 zůstal sunnitský rod Challifovců, původem z Kataru tento rod u moci až dodnes. Ovšem soužití sunnitské dynastie (a menšiny obyvatel) se šíitskou většinou zůstává jedním ze základních státoprávních problémů této země.

Od počátku 19.století stoupal zájem Velké Britanie o oblast Perského zálivu. Roku 1820 přiměli Britové šejka Abdalláha ibn Ahmada k podepsání Všeobecné smlouvy o míru v Perském zálivu. Roku 1861 se pak Bahrajn dostal pod britskou „ochranu“ (Protectorate State), která trvala až do roku 1971. V roce 1956 došlo k protibritskému povstání, které bylo sice potlačeno, ale Írán si začal činit nároky na jeho území a následujícího roku dokonce prohlásil Bahrajn za svou provincii (svého nároku se vzdal až r. 1970. Přesto zůstal Bahrajn pod kontrolou Velké Británie až do roku 1968, kdy byla dohoda o protektorátu po vzájemné domluvě mezi oběma zeměmi zrušena. Bahrajn se poté účastnil snah po vytvoření svazu arabských emirátů v Zálivu. Toto úsilí však nemělo úspěch a tak  15.srpna 1971 Bahrajn vyhlásil úplnou nezávislost.