- dovolená 2016 - 2017

Detail destinace

 - transparent

za cenu 0 Kč.

Vyhledávání zájezdu
Rozšířené hledání

Poznávací zájezdy     Eurovíkendy     Exotika     Okružní plavby     Hory     Ubytování     Seniorské zájezdy

Garance nejnižší ceny: naše ceny jsou stejné jeko u pořádajích cestovních kanceláří, včetně všech slev.

Největší nabídka zájezdů: nabízíme zájezdy od cca 400 cestovních kanceláří z ČR, Německa a Rakouska.

Ålandy - Ålandské ostrovy, finsky Ahvenanmaa, patří mezi nejsvéráznější a zároveň nejmalebnější kouty Finska. Ålandy se nacházejí v Baltském moři zhruba na půl cesty mezi Finskem a Švédskem a jsou tvořeny cca 6 500 menších či větších ostrůvků, z nichž trvale obydleno je jen 65. Celé území Åland je poměrně malé - z nejvýchodnějšího k nejzápadnějšímu ostrůvku je to vzdušnou čarou jen 45 km, ze severu na jih pak 50 km. Ålandy mají 27 000 obyvatel, jejichž mateřštinou je v drtivě většině švédština, a ta je také jediným úředním jazykem. Ålanďané sice obývají cca 65 ostrovů, ale přesto 40% obyvatelstva žije v hlavním městě Mariehamnu (finsky Marianhamina). Ålandy jsou propojeny důmyslným systémem lodní dopravy, která je pro místní obyvatele, stejně jako pěší a cyklisty zdarma. Tímto způsobem, tedy bez vynaložení jediného eura, se můžete dopravit až do (či z) pevninského Finska, takže pro studentské batůžkáře jsou Ålandy ideální destinací. Kromě všudypřítomné lodní dopravy jsou ostrovy protkány 900kilometrovou sítí perfektně upravených silnic, které jsou rovněž jedním ze symbolu Åland: mají totiž specifickou červenou barvu, neboť do asfaltu je přimíchávána místní nerostná surovina - granit.

V čem spočívá ålandská autonomie?

Ålandy jsou součástí Finska teprve od roku 1922  a v rámci finského státu mají vlastní autonomii. Ta spočívá mimo jiné v tom, že ostrovy mají vlastní parlament (tzv. Lagtinget), který má zákonodárnou moc v otázkách místního charakteru (např. školství, kultura, zdravotní péče, vnitřní doprava, pošta, televize, rádio, policie apod.). Rozhodnutí finského parlamentu je naopak podřízený v otázkách zahraniční politiky, občanského a trestního práva, soudního systému a daňové soustavy. Parlament má třicet poslanců, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Ålandy mají i své politické strany, které jsou však na podobném ideovém základě jako strany v pevninském Finsku. Přijaté zákony jsou posílány k podpisu prezidentovi (či prezidentce) a ten může zákony vetovat jen ve dvou případech - pokud parlament překročil své zákonodárné pravomoci nebo pokud by zákonem byla ohrožena vnitřní či vnější bezpečnost Finska.
Ålandský parlament rovněž jmenuje vládu, která má maximálně osm členů včetně předsedy.
Ålandská autonomie se projevuje i v jiných ohledech - ostrovy mají vlastní vlajku, hymnu, poštovní známky, státní poznávací značky i internetovou doménu (ax). Ålandské ostrovy jsou rovněž demilitarizovaným územím, což znamená, že je zde zapovězena jakákoliv vojenská přítomnost a v době války jsou Ålandy považovány za neutrální území. Obyvatelé s tzv. domovským právem , kteří se na ostrovech narodili nebo se na ně přestěhovali před 12. narozeninami, jsou osvobozeni od povinné vojenské služby.

 

Co je to domovské právo?

Na Ålandech platí tzv. domovské právo, které jeho držitele opravňuje volit a být volen ve volbách do parlamentu, vlastnit nemovitost na území Åland a provozovat živnost či podnikat. Domovské právo člověk získá, pokud se na Ålandech narodí a zároveň stejným právem disponuje alespoň jeden z rodičů. Přistěhovalci o domovské právo mohou požádat po pěti letech života na ostrovech, pokud prokážou dostatečnou znalost švédštiny. I rodilý Ålanďan však o své domovské právo přijde, pokud žije déle než pět let mimo území ostrovů. Domovské právo má údajně zaručit, že ålandská půda zůstane v rukou domorodců, prý nemá bránit přistěhovalectví, což je ovšem poněkud diskutabilní, protože žijte někde, kde si nemůžete koupit byt, ani založit firmu... Možná se ptáte, jak je takový donebevolající protekcionismus možný v Evropské unii. Ålandy si sice v referendu odhlasovaly vstup do Evropské unie (samozřejmě jako součást Finska), nicméně platí pro ně četné výjimky. Mají status tzv. třetího území, na něž se vztahuje speciální mezinárodní právo. Takže pokud toužíte po životě na Ålandech a místní pravidla vám přijdou poněkud xenofobní, s pomocí od Evropské unie nepočítejte. Zajímavé také je, že ostrovy blokují přijetí Lisabonské smlouvy, takže náš pan prezident by si možná mohl na Ålandech zřídit své letní sídlo :)

Čím se Ålanďané živí?

Ålandy díky své poloze žijí především z cestovního ruchu, každý rok navštíví ostrovy cca půl miliónu turistů (započítávají se jen ti, kteří zůstanou přes noc). Největší podíl na HDP - asi 40 % - tvoří služby, v nichž převažuje lodní doprava. Lodní doprava má dokonce převis pracovních míst, takže dopravní společnosti musí najímat pracovní sílu i z pevninského Finska a Švédska. V domácí produkci převažuje samozřejmě rybolov a potravinářský průmysl. Rovněž se zde však vyrábí plasty a elektronické komponenty. Nezaměstnanost je na ostrovech tradičně velmi nízká a pohybuje se kolem 2 %.

Trocha čísel:

- Ålandy jsou rozděleny do 16 okresů, či regionů, které částečně odpovídají jednotlivým ostrovům. Nejvíce osídlený je ostrov Jomala, na němž se nachází i hlavní město Mariehamn. Celkem zde žije cca 14 000 Ålanďanů, naopak na ostrůvku Sottunga, který je zároveň samostatným regionem, žije asi 120 stálých obyvatel.
- Průměrný věk dožití je na Ålandech poměrně vysoký : u mužů 78, u žen 83.
- Ålanďané také zřejmě patří mezi jednen z mála evropských národů , který nevymírá. Pravidelně se zde rodí více dětí než je zemřelých.
- Stejně jako na pevninském Finsku i Ålanďané trpí kardiovaskulárními chorobami, které jsou také nejčastější příčinou úmrtí (téměř 50%). Jde zřejmě opravdu o zemi zaslíbenou, neboť následkem nehody nebo násilí zde v roce 2005 zemřelo jen 14 lidí, sebevraždu spáchali čtyři.
- Průměrný plat se na ostrovech pohybuje kolem 2 800 eur, je tedy trochu vyšší než v celém Finsku (cca 2 400 eur). (údaje z roku 2006)
- Volební účast bývá poměrně vysoká, kolem 65%. V posledních volbách v roce 2007 vyhrála liberální strana (32%), která tak spolu s centristy (24%) zasedá ve vládě.

 

Eckerö

Eckerö je nejzápadnější region Åland. Pokud jako my přijedete do města Storby v noci a zoufale sháníte ubytování, první, na co narazíte, je kempKäringsunds, který má sice otevřeno jen do šesti, nicméně marketingově vzdělaná paní recepční otevírá vždy na půl hodinu po připlutí lodi a to i v noci. Kemp Käringsunds však nepatří mezi nejlevnější,Zde máte k dispozici kuchyňku, hřiště s trampolínou, volejbalové hřiště a vlastní pláž (kemp se nachází u moře), na níž se několikrát do týdně pořádá rybářská party (prý vypouštějí do vody 100 pstruhů, které si pak můžete chytit. U kempu je i tex-mex restaurace. V létě si pak v kongresovém centru můžete objednat cestu na maják Märket.

Vzhledem k tomu, že ostrovem Eckerö probíhala veledůležitá poštovní trasa mezi Švédskem a Ruskem (v době, kdy bylo Finsko ruským velkoknížectvím), nechal ruský car postavit v roce 1828 na nejzápadnějším místě ostrovů poštovnu. Tu naleznete opět kousek od městečka Storby, dnes však neslouží jako poštovna, nýbrž jako muzeum a zároveň jako výstavně-prodejní prostory pro finský a ålandský design (běžte alespoň na čumendu, stojí to za to). Zajímavé je, že poštovnu navrhl stejný architekt, který má na svědomí historické centrum Helsinek - C.L. Engel. V objektu poštovny také narazíte na příjemně vypadající kavárnu Café Lugn & Ro . Kousek od poštovny se na útesu na pobřeží nalézá památník pro álandské obšti 2.světgové války.
Na ostrově Eckerö je i jeden z 13 ålandských středověkých kostelů. Jejich architektura je velmi specifická, jsou z kamene, ale interiér bývá z barveného dřeva. V každém kostele visí model lodi - jde o dar vděčných námořníků, kteří děkují Bohu za to, že přežili náročnou plavbu. Všechny kostely jsou samozřejmě lutheránské. V Eckerö můžete navštívit kostel Sv.Larse v Kyrkoby.

Z ostrova Eckerö se po hlavní ålandské silnici č. 1 dostaneme do regionu Hammarland.

Hammarland

Hammarland je údajně rájem cyklistů, mimo jiné i proto, že ze severního cípu ostrova -Skarpnato- jezdí cyklotrajektna další část Åland, Getu. Je to značná pomoc, protože pokud byste jeli na Getu po souši, ujedete několik desítek kilometrů. Je tam muzeum farmářství - prý nejlépe zachovaný statek z 18. století na Ålandech.  V sezóně prý zde můžete dokonce navštívit trh s rukodělnými výrobky. Sezóna končí 15. srpna a po jejím konci už se na mnoha místech připravují na nadcházející podzim. Výhodou samozřejmě je, že ubytování je levnější. I cyklotrajekt jezdí jen do 15. srpna a to dvakrát denně. Tento trajekt je výjimečně zpoplatněn a cena je 9 euro za kolo, 4 za cyklovozík, rodiny mají slevu. Ze Skarpnåtö také můžete absolvovat výlet na maják Sälskär. .
V Hammerlandu prý ještě stojí za to navštívit hasičské muzeum, speciálně mezi dětmi je údajně velmi oblíbené (mohou si prolézt a vyzkoušet různá hasičská auta).
V Hammarlandu můžete absolvovat i naučnou stezku, která vás dovede až na vrcholek kopce Salis batteriberg s výhledem na záliv i na ruiny s památkami na ruské vojáky z 19. století.

Finström

Finström je v samém srdci ostrovů, takže je odtamtud všude blízko. Hlavním městem regionu je městečko Godby, v jehož blízkosti leží jednoznačná jednička v rukojeti kavárenského povaleče -kavárna Uffe pa Berget. Tohle místo musí prostě navštívit i ti, kteří nepijí kávu. Kavárna je totiž na kopci (to ostatně napovídá i její název), ze kterého je překrásný výhled do kraje a na moře. V létě má kavárna předzahrádku na skále, ale i za horšího počasí se můžete kochat výhledem, neboť kavárna je kompletně prosklená. Součástí kavárny je i vyhlídková věž,. Přímo pod kavárnou vede silniční tunel, který je nejstarší v celém Finsku (rok 1951).

Geta

Geta je vhodnou destinací pro rodiny s dětmi, neboť se zde můžete pustit po dobrodružné stezce po stopách trollů. Stezka je kratší variantou okružní procházky pro dospělé, která začíná na vrcholku Getabergen, na níž je také (v blízkosti restaurace) rozhledna.  Stezka trollů pro děti je cca kilometr dlouhá, dospělý ujde kolem pěti kilometrů a mimo jiné uvidí getské jeskyně.
V Getě si na své přijde kavárenský povaleč, neboť kromě Soltuny může navštívit i biokavárnu Pettas, která se nachází v budově bývalé základní školy a je pojmenována po oblíbené paní učitelce :) Kromě posezení v zahradě můžete zakoupit i biochléb či navštívit malou prodejničku rukodělných výrobků.
Pokud se chcete vykoupat v moři, průvodci doporučují dvě krásné pláže - Knutnäs a Hällö. 
I na Getě se nachází jeden z ålandských unikátních kostelů. Kostel sv.Jiří. Kostel je z 16. století a vedle stojí i samostatná zvonice ze století 17.
A pro milovníky muzeí - rybářské a lodivodské muzeum , které se nachází v Dånö na severu Gety.


Jomala

V Jomale se nachází i hlavní město ostrovů Mariehamn. V Jomale můžete navštívit několik turistických stezek - ať jsou již zaměřeny na přírodu, jako například poloostrůvek Ramsholmen, nebo na historii jako Kungsö. Zde se můžete seznámit se zbytky ruského opevnění z 19. století.
I v Jomale můžete navštívitstředověký kostel, zasvěcený sv.Olavimu. Na začátku července se z kostela vypravuje tradiční svatební procesí ve stylu 19. století, jde sice o tradiční kostýmové divadlo, ale někdy prý může být oddávaný pár skutečný :) Blízko kostela stojí kulturní a umělecké muzeum Önningeby. Starobylý dům, v němž muzeum sídlí, fungovalo na přelomu 19. a 20. století jako umělecká "kolonie", kam se sjížděli umělci z Finska i Švédska.
Děti zřejmě ocení ovčí farmu, kde se mohou pokochat a pomazlit nejen s ovečkami, ale i se slepicemi, koňmi, králíky, kachnami, čuníky a samozřejmě s ovčáckými psy. Kavárenský povaleč ocení malou kavárničku, milovníci rukodělných výrobků mohou nakoupit artefakty z kůže a vlny.

Mariehamn

Mariehamn je příjemné městečko. Finsko obecně má poněkud problém s nedostatkem měst, z nichž by na vás dýchla historie, a Mariehamn není výjimkou.  Mariehamn má však jiné přednosti než historické jádro, například leží u moře, což srdce středoevropana zvláštním způsobem potěší. Stejně jako do Helsinek nebo Oulu, i do Mariehamnu přifoukává vítr od moře zvláštní atmosféru. V Mariehamnu bydlí většina obyvatel ostrovů (cca 11 000), takže je logicky správním i kulturním centrem země. Město bylo založeno v roce 1861 za vlády cara Alexandra II. a bylo pojmenováno podle jeho ženy, carevny Marie Alexandrovny.
Centrum je miniaturní, v podstatě jej tvoří jedna jediná nákupní třída. S přizavřením oka bychom do centra mohli zařadit ještě lipovou alej, která se nalézá kolmo na hlavní třídu a kolem níž stojí některé historické budovy (samozřejmě ze dřeva), včetně kostela. Mariehamn je ostatně přezdíván „městem tisíce lip" (asi pandán k finským jezerům ;)  Mariehamn se nachází na úzkém a dlouhém cancourovitém poloostrově, takže napříč od jednoho mořského břehu k druhému  přejdete za deset minut (je to cca 1,5 km).
Na opačné straně nákupní třídy než knihovna je budova muzea Åland a budova parlamentu.
Z muzea si jděte prohlédnout budovu parlamentu, která je hned vedle. V sezóně (tedy v červnu, červenci a v srpnu) se zde každý pátek v 10:00 konají zdarma prohlídky.
Pokud se vydáte lipovou alejí směrem k západnímu přístavu, budete procházet kolem mariehamnského kjlostela sv.Jiří. Tentokrát žádný středověk, ale 20. léta 20. století.
Kousek od západního přístavu  stojí jedna z největších mariehamnských atrakcí -muzeum-loď Pommern. Jde o čtyřstěžňovou plachetnici - prý jedinou svého druhu na světě v kompletně zachovalém stavu. Byla vyrobena v roce 1903 ve Skotsku a o dvacet let později ji koupil slavný ålandský loďař Gustaf Erikson, který v té době vlastnil největší flotilu plachetnic na světě. Od roku 1957 slouží loď jako muzeum. Na lodi jsou klasické námořnické kajuty, kuchyně, sklady potravin, strojovny, ale i kapitánská kajuta se salónkem a jídelnou. V podpalubí se můžete seznámit s historií lodě a loďařství vůbec a dokonce se tam pouští i krátký film. Zkrátka stojí to za návštěvu.
U lodi Pommern je hned další muzeum -námořnické.
Další atrakcí, kterou se Mariehamn pyšní, je tzv. námořnická čtvrť. Ta se nachází pro změnu na východním pobřeží, asi deset minut chůze od centra. Námořnická čtvrť má dvě funkce: tou hlavní je výroba a údržba lodí. Tady se můžete zcela zblízka podívat, jak takové loďařství vypadá a co to obnáší. Není to jen atrakce pro turisty, lodě se tu opravdu vyrábějí, ostatně tři z nich jsou ukotveny v přístavu přímo u námořnické čtvrti. A druhá funkce je samozřejmě turistická: v areálu se nachází muzeum, které popisuje historii výroby lodí. Jeho návštěvu však doporučuji jen odborníkům a nadšencům, kteří navíc umí švédsky, protože v jiném jazyce popisky nenajdete.
Jste-li námořnicky zaměření, můžete se z Mariehamnu vydat na dobrodružný výlet na ostrov Kobba Klintar, kde se nachází stará loldivosdská stanice, jejíž součástí je i kavárna. Kavárna podává vlastní drink Kobba Libre (ostrovu se také přezdívá ålandská Socha svobody) i pivo z místního pivovaru Ålandsölet. 

 

Saltvik

Saltvik je rájem pro milovníky archeologie. Pokud přijedete v sezóně, můžete navštívit i Idinu chatu, zakonzervovanou chatu z 20. let 20. století s autentickým interiérem. Možná druhé naleziště, které údajně skrývá zbytky vesnice z doby kamenné, bude trochu lepší. Vzhledem k tomu, že místo je doporučeno i pro rodiče s dětmi (můžou si prolézt pravěké chatrče i vyzkoušet primitivní dřevěné loďky), určitě bude o pár tříd zábavnější. Další místo prodchnuté historií je ruská pevnost na ostrově Boxö. Na ostrov se údajně dostanete po starém ruském mostě a měli byste najít ruiny vojenského opevnění. Severně od pevnosti je inejvětší Alandská jeskyně, tzv.loupežníkovo hnízdo.

Sund

Hlavními historickými atrakcemi je na Sundu středověký hrad Kastelholm a zbytky ruské pevnosti Bomarsund . Kastelholm je jeden z pouhých čtyř finských středověkých hradů (další jsou v pevninském Finsku ve městech Savonlinna, Hämeenlinna a Turku) a byl kontinuálně stavěn, dostavován a přestavován od 14. do 17.století. Jméno Kastelholm je poprvé zmíněno v roce 1388 v dokumentech královny Margarety. Vrcholné období hrad prožíval v 15. a 16. století, ačkoliv byl předmětem mnoha šlechtických konfliktů i terčem dánských pirátů. Na hradě krátký čas pobýval i švédský král Gustav Vasa a jeho syn Jan III. na Kastelholmu věznil v roce 1571 svého bratra Erika XIV. Od poloviny 18. století je hrad neobydlen a stala se z něj poměrně dobře zachovalá ruina. Dnes si můžete hrad sami projít - pěkně vytvořená trasa vás provede celým hradem, kde se dozvíte vše o jeho historii, ale i o dobových zvycích, předmětech, pracovních postupech, nebo si můžete třeba vyzkoušet středověké pokrývky hlavy :) V červenci se tu můžete stát svědky dnů Gustava Vasy s historickým trhem, divadlem, turnajem i lovem čarodějnic :) Na závěr shlédnete korunovaci krále.
Z hradu se zajděte podívat hned vedle - do kastelholmského vězení, tzv. Bílého medvěda (Vita Björn). Bylo postaveno v průběhu 17. století a svému účelu sloužilo až do roku 1975! V Bílém medvědovi až do své smrti pobýval i poslední ålandský odsouzenec k smrti (1822).
A do třetice všeho dobrého - když už budete na Kastelholmu, běžte si podívat i do skanzenu Jana Karlsgärdena. Projdete se farmářskými staveními z 19. století a prohlédnout si můžete i typické ålandské větrné mlýny. Součástí skanzenu je i kavárna , v níž můžete mimo jiné ochutnat domácí ålandské palačinky.
Pokud popojedete po hlavní silnici až na úplný východ ostrova, dojedete k zbytkům pevnosti Bomarsund. Bomarsund byl plánován v typicky ruském balšoje stylu - mělo jít o půlkruhovou obrannou stavbu, která by pojala 4 500 lidí. V útrobách hlavní pevnosti byly kostely, obchody, pekárny, vězení, soběstačné studny s pitnou vodou a další vymoženosti, zkrátka takové malé městečko. Byla to samozřejmě největší stavba, kterou kdy Ålandy viděly - 246 místností o ploše 18 000 m2, ubytování pro 2 500 lidí a 115 děl. Celý Bomarsund postupně vznikal celých 45 let, ale jeho předimenzovanost se mu nakonec stala osudnou. Když pevnost v roce 1854 napadala britská a francouzská vojska (v rámci Krymské války), bylo dostavěno jen 25% z původních plánů. Po krátké přestřelce byl Bomarsund dobyt a za pár týdnů z něj zbyly jen ruiny, které si nyní můžete prohlédnout. Po zničení Bomarsundu a jeho slávy bylo Rusko nuceno podepsat dohodu o demilitarizaci Åland, takže od roku 1856 jsou ostrovy bez vojenské přítomnosti. Bomarsund neobývali jen ruští vojáci, jako ve správném "městě" zde bydleli i obchodníci a řemeslníci se svými rodinami. Obyvatelé Bomarsundu sem přišli z celého Ruska, takže tu byla zastoupena i všechna možná náboženství. Pokud se vydáte na bomarsundskou stezku, dojdete brzy k ovčí ohradě uprostřed lesa. Nebojte se vejít dovnitř, ovečky vám kromě hlasitého bekání nic neudělají, jen za sebou nezapomeňte zavřít vrátka! Pokud ohradou projdete na její druhý konec, dostanete se k prvnímu z bomarsundských hřbitovů. Jde o místo téměř magické, protože vedle sebe tu uprostřed hustého lesa odděleni jen kamennou zídkou odpočívají bomarsundští židé a muslimové. Pokud budete po stezce pokračovat dále, dojdete pro změnu na hřbitov protestantský a ortodoxní, s několika velmi dobře zachovanými náhrobky.
Kousek od ruin pevnosti, nad mostem, je muzeum Bomarsundu,které se nachází v bývalé radiostanici. Můžete si zde prohlédnout model pevnosti, dobové uniformy i běžné oblečení. Je tu k shlédnutí i krátký film o historii pevnosti. Vstupné dobrovolné.

 

 

Vårdö

Můžete vystoupit i o něco dříve na ostrůvku Enklinge, kde trajekt také staví. Region Kumlinge se totiž skládá ze čtyř ostrovů - Kumlinge, Enklinge, Senglinge a Björkö. Na ten poslední se však lépe dostanete z dalšího ostrova jménem Lappo. Na Senglinge lze zase dojet i z jižní trasy ostrovů, tyto cesty však doporučuji jen v případě, že jste motorizováni. Menší ostrůvky jsou sice často malebné, ale po nějaké době začnou splývat a prochodit je stejně všechny nestihnete. Kumlinge je velmi malý region (na všech čtyřech ostrovech žije jen 370 obyvatel), takže kromě koupání tu toho není moc k vidění. Můžete však zajít do skanzenu Hermas, jehož budovy mají pocházet až ze 16. století!

Brändö

Na ostrově Lappo se nachází muzeum ålandského souostroví - obsahuje největší sbírku dřevěných sedláckých lodí v celém Baltském moři. Z ostrova Lappo vás již trajekt odveze na hlavní ostrov regionu - Brändö. Brändö je poněkud zvláštní ostrov - je to spíše sled desítek malých ostrůvků, které jsou roztaženy do několika kilometrů. Nejlepší zážitek z Brändö bude asi koupání, pláží má požehnaně.

 

 

Lemland

I na Lemland se ještě dostanete po svých, na kole nebo autem . Hned u "vjezdu" na ostrov minete první atrakci - tzv.Lemströmský kanál z roku 1882. Prokopáním kanálu vznikla důležitá lodní obchodní cesta a dodnes se most, přes který přejíždíte/přecházíte, jednou za hodinu otevírá. V sezóně vás tu čeká kanálová party se starými loděmi, kajakovými exhibicemi apod.

Jestliže hned na začátku ostrova odbočíte na silničku č. 4, dojedete do vesnice Lemböte, u niž leží ruiny námořnické kaple z 13.století. V 19. století zde byl nalezen poklad - truhla z 270 stříbrnými mincemi, která je nyní uložena v Muzeu Åland v Mariehamnu.
Pokud máte čas a auto či motorku, zajeďte se podívat na jižní cíp ostrova jménem Herröskatan. Naleznete tu vyhlídkovou věž s výhledem na moře a opět naučnou stezku.
I na Lemlandu je krásný kostel sv.Brigity.Každý rok se tu koná festival varhanní hudby, letos jubilejní.

Lumparland

Lumparland je poměrně malý ostrov, jehož nejdůležitější funkcí je zřejmě přístav Längnäs, z něhož odjíždějí lodě po tzv. jižní trase (ostrovy Föglö, Sottunga a Kökar). Na Lumparlandu jsou ve skutečnosti přístavy dva - druhý jménem Svinö je na jihu ostrova a odjíždí z něj lodě na jinou část ostrova Föglö. Kromě přístavů je na Lumparlandu zajímavý kostel - je tonejstarší dřevěný kostel na ostrovech (z roku 1720) a je zasvěcen sv. Ondřejovi.

Föglö

Centrem ostrova je přístav Degerby, kde naleznete veškerou občanskou vybavenost. Můžete si zde prohlédnout staré dřevěné rybářské domky i kapitánské vily. V Degerby je i muzeum ostrova Föglö, v němž se dají zakoupit suvenýry.
Na ostrově Föglö je další z krásných středověkých kostelů - sv. Magdalény, k němuž však musíte z Degerby několik kilometrů popojet (směrem na jih). Vydáte-li se přece jen na cestu, můžete se stavit i ve vesnici Björsboda.
Pokud se z Degerby vydáte na východ, dojedete až do oblasti Hastersboda. Zde je vyhlídková věža budete-li mít štěstí, dohlédnete až na ostrov Kökar a jeho přenádherný kostel. Z věže se můžete vydat i na naučnou stezku a pokud jste unaveni, plácněte sebou na blízkou pláž.
Je také možné, že jste přijeli do druhého přístavu na severu ostrova jménem Överö, v němž staví lodě vyjíždějící z lumparlandského přístavu Längnäs. popojeďte do vesnice Jyddö, kde máte možnost projít si další naučnou stezku.

Sottunga

Na Sottunze žije jen 120 stálých obyvatel, přesto se zde nacházejí hned tři naučné stezky, kostel a minimuzeum ve staré škole. 

Kökar

Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Kökar je poněkud odstrčen od celého souostroví, krčí se až hodně na jihovýchodě. Jeho odlehlost by vás však v žádném případě neměla odradit od jeho návštěvy, je zde několik míst, které prostě musíte - pokud chcete říci, že jste byli na Ålandech - navštívit :)
Jeďte se na něj podívat na kostel na Kökaru, je totiž vpravdě magické místo. Bezesporu patří mezi nejkrásnější stavby na ostrovech a navíc stojí na neskutečném místě - na útesu přímo nad mořem. Kostel byl postaven na místě bývalého františkánského kláštera, založeného na ostrově v 15. století. Klášter byl zrušen v polovině 16. století za vlády Gustava Vasy, nicméně zachovaly se jeho zbytky, které si můžete prohlédnout v kapli, vytvořené právě z ruin bývalého kláštera. To, co stojí vedle kostela a tváří se jako maják, není maják, nýbrž zvonice.

Na stejné části ostrova jako je kostel a kemp se nachází i nejdelší naučná stezka (7 km), která vás provede jednak nalezišti z doby bronzovéa jednak pozůstatky z vojenských konfliktů.
Kökar má ještě další atrakce - kousek od vesnice Hellsö můžete navštívit kökarské muzeum a já osobně doporučuji návštěvu místního farmáře nedaleko odtud v Österbygge (Tip!), který produkuje výrobky z jablek - od moštů, přes vína, džemy až po pálivé omáčky k masům. Pan Blomsterlund má svůj vlastní obchod zřízený v bývalé stodole, kde vám bude přecházet zrak. Jelikož se jedná o rodinný podnik, pan majitel vás vezme rád dovnitř kdykoliv, i mimo otevírací hodiny (my jsme přijeli půl hodiny před otevřením a už nás vítal s otevřenou náručí). Pan Blomsterlund je nesmírně milý a přátelský, dá vám ode všeho ochutnat a rád vám vysvětlí, jak jednotlivé produkty vyrábí. Ovšem pozor - hrozí, že odjedete s plným kufrem (prodávají se tu i nejrůznější vkusná dárková balení, takže krásných suvenýrů budete mít zničehonic plné tašky). Nás zachránilo jen to, že jsme přijeli na motorce a naše zavazadlově-prostorová kapacita byla značně omezena. Přesto jsme zakoupili pálivou jablečnou salsu k masům, která je prezentovaná jako jeden z typických ålandských výrobků (mňam!).

[Zobrazit mapu]