Kuvajt - dovolená 2016

Detail státu

 - transparent

za cenu 0 Kč - 0 Kč.

Vyhledávání zájezdu
Rozšířené hledání

Poznávací zájezdy     Eurovíkendy     Exotika     Okružní plavby     Hory     Ubytování     Seniorské zájezdy

Garance nejnižší ceny: naše ceny jsou stejné jeko u pořádajích cestovních kanceláří, včetně všech slev.

Největší nabídka zájezdů: nabízíme zájezdy od cca 400 cestovních kanceláří z ČR, Německa a Rakouska.

[Zobrazit mapu]

Kuvajt leží u Perského zálivu v jihozápadní Asii. Povrch země je poměrně plochý pokrytý pouští a polopouští. Podnebí je tu suché horké subtropické. Jedná se o bohatý stát a to díky těžbě ropy. Od roku 1991 probíhala obnova země po invazi iráckých vojsk a jejich porážce, nyní je již situace v zemi opět standardní.

Oficiální název:

Kuvajtský stát

Hlavní město:

Al Kuwayt (Kuvajt)

Časové pásmo:

+2 hod.

Jazyky:

arabština

Náboženství:

muslimové (sunnitští 45 %, šíitští 29 %), hinduisté (15 %)

Zdraví:

V Kuvajtu existuje jednorázový poplatek za ošetření ve státním zdravotním zařízení ve výši 2 KWD. Zdravotní pojištění pro cizince žijící v zemi je splatné při prodlužování pobytového víza. V případě krátkodobých pobytů musí cizinci za ošetření ve všech zdravotnických zařízeních platit, doporučuje se proto sjednat si před vstupem do země zdravotní pojištění, popř. toto pojištění uzavřít v kterémkoliv kuvajtském pojišťovacím ústavu na předpokládanou dobu pobytu.

Důležité kontakty:

volací kód tam: 00965

„            „         zpět : 00420

777, 1844777 - tísňové volání - pohotovost (policie, ambulance, požárníci)

100, 105 - požárníci

2538-2000 - policie - centrála

2472-2000 - první pomoc - centrála

2242-2366, 2245-0005 - první pomoc - Amiri Hospital

Elektřina:

240 V, 50 Hz + adaptér

Podnebí:

suché horké subtropické

 

Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
Maximální denní teploty 16 18 22 30 34 37 33 31 31 29 22 17
Minimální denní teploty 8 10 12 18 22 26 26 25 22 17 11 8
Průměrný počet dešť.dnů  2  1  1  1 1 1 0 0 0 0  2  2

Měna:

1 kuvajtský dinár = 1000 filsů

Cestovní doklady:

Občan ČR smí na území Kuvajtu vstoupit s cestovním pasem, kterého platnost je minimálně 6 měsíců ode dne překročení hranic .V tomto cestovním dokladu však nesmí být vyznačeno izraelské vízum.

Vízum a formality:

Občan ČR smí na území Kuvajtu vstoupit s cestovním pasem, kterého platnost je minimálně 6 měsíců ode dne překročení hranic. V tomto cestovním dokladu však nesmí být vyznačeno izraelské vízum. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Celní a devizové předpisy:

Díky zásadám vízové politiky (existence "sponzora") zcela odpadá povinnost prokazování finančních prostředků potřebných na pobyt v zemi, jelikož toto je splňováno již při žádosti o vízum. Tím také odpadá povinnost výměny valut. Na základě rozhodnutí vlády o boji proti praní peněz a terorismu z 12.5.2007 musí každá osoba, která do země vstupuje, deklarovat (na zvláštním formuláři, který obdrží na hranicích) celním autoritám peněžité obnosy v národní i cizí měně, zlaté slitky a jiné vzácné předměty, jejichž hodnota přesahuje 3 000,- KWD nebo jejich ekvivalent v cizí měně ( v přepočtu cca 210 000 Kč).

Historie:

Území dnešního Kuvajtu bylo lidmi osídleno již tisíce let př.n.l. V 18.století začínají přicházet osadníci z Arabského poloostrova a vlády se ujímá jedna z přišedších rodin – Sabahové. Hospodářství té doby bylo založeno na lovu perel a obchodu s dalekými zeměmi.

Koncem  19.století začali Sabahové navazovat úzké vztahy s Velkou Británií, od čehož si slibovali prosazení nezávislosti na Otomanské říši. Roku 1899 podepsal Mubarak Sabah smlouvu s Británií. Kuvajt se stal britským protektorátem s tím, že Britové se postarají o obranu a zahraniční věci, zatímco přenechají Sabahům vládu nad vnitřními záležitostm. iRopa objevená roku 1930, ve velkém vyvážená od 1945, znamenala naprostou změnu společnosti. Po vyhlášení nezávislosti Kuvajtu roku 1961 prohlásili iráčtí představitelé Kuvajt nedílnou součástí Iráku, pod tlakem ostatních arabských států a Velké Británie se však svých nároků vzdali. V témže roce se uskutečnily první volby. Moc sice zůstala pevně v rukou Sabahů, lid však získal ve vládě také svou roli. Během 60. a 70.let se stal Kuvajt vedoucím, ale ne radikálním, hlasem podporujícím arabský nacionalismus a právo Palestinců na svoji zemi.

V Irácko-íránské válce 1980-88 podporoval Kuvaj Irák, ale po skončení války se vzájemné vztahy obou zemí zhoršily. Irák požadoval smazání svého dluhu, který měl u Kuvajtu za pomoc poskytnutou během Irácko-íránské války a obvinil Kuvajt, že překračuje kvóty OPECu a krade tak ropu ze zásob ležících pod oběma zeměmi. Roku 1990 došlo k obsazení Kuvajtu iráckými jednotkami. Koaliční oifenziva vedená ze Saúdské Arábie následujícího roku vytlačila Iráčany ze země, naprostá většina průmyslu, infrastruktury a budov však byla zničena a sbírky muzeí, knihoven a laboratoří byly odvezeny do Iráku. Od té doby byla země znovu vybudována a je pod ochranou USA.